V severní Nigérii, v malém královsví Genu, žije pozoruhodná etnická skupina – Dakakari (někdy psáno také Dakarkari). Přestože jsou v rámci nigerijské mozaiky jen jedním z mnoha menších kmenů, jejich kultura a tradice v sobě nesou hluboké vrstvy identity, estetiky a duchovna, které odolávají tlaku modernizace i globalizace. edním z nejvýraznějších rysů kultury Dakakari je tetování, zejména u žen. Tetování zde není jen ozdobou, ale jazykem identity. Mladé dívky jsou často tetovány při přechodu do dospělosti – jako symbol krásy, vyspělosti i příslušnosti ke komunitě. Vzory se objevují na obličeji, hrudi, ramenou nebo břiše a mohou vyjadřovat rodinnou příslušnost, plodnost, sociální status či ochranu před zlými duchy. Proces tetování je bolestivý a používají se při něm přírodní barviva – například saze či rostlinný popel. Přesto jej ženy hrdě nesou jako součást své ženskosti a odvahy. Od 18. století pronikal do regionu islám, především skrze fulbské džihády a vznik Sokotského sultanátu. Dnes je většina Dakakari muslimského nebo křesťanského vyznání, přičemž u části populace přetrvávají prvky tradičních animistických věr. Vliv islámu je patrný zejména v oblasti genderových rolí, odívání a náboženských zvyků. U žen, které vyznávají islám, bývá tradiční tetování omezováno nebo zcela opuštěno, protože ortodoxní výklad islámu ho považuje za haram (zakázané). V některých komunitách však existují kompromisy, kdy je tetování tolerováno jako součást kulturního dědictví, nikoli náboženský akt. Dakakari nám tak připomínají, že kultura není neměnný relikt minulosti, ale živý organismus, který se mění, přizpůsobuje – a přesto si uchovává kořeny. Tetování žen, jejich písně, slavnosti a duchovní zázemí jsou svědectvím o odolnosti tradic tváří v tvář víře, modernitě i tlaku okolního světa.